vosexu
O některých věcech nelze příliš mluvit. Třeba o něze nebo o východu slunka, o vůni miminek, o vráskách našich rodičů.
O některých věcech se mluví příliš, zažívají takové rozředění nadužíváním, že jejich obsah potřebuje dlouhé období ticha, aby po jejich vyslovení zaznělo trochu síly.
A o některých věcech je naopak potřeba mluvit ale jinak, než se stalo zvykem. Jsou to věci, které snesou povídání jen ve výsostně bezpečném prostředí, jako je důvěra, chráněný prostor a naslouchání. Je to prostor, kde není třeba rychlých odpovědí, soupeření nebo přetahování o slovo. Není to ani místo expertních rozhovorů.
Někdy se i v terapii ocitneme v místě, kde se otevřel prostor pro otázky ohledně sexuality. Dovolte mi nechat zaznít některé otázky, které se objeví při práci s mými klienty a které bychom si podle mého mohli čas od času dávat.
co prožíváme skutečně po milování?
jak hodně jsme při milování uvolnění a co přesně potřebujeme, abychom vše pustili?
kdy jsme se naposledy zeptali svého partnera, co zbožňuje při sexu?
kdy nás naposledy naše partnerka/er poprosil(a), jestli bychom mu řekli, co konkrétně bychom mohli dělat jinak?
jakou blízkost po milování k sobě cítíme?
kdy jsme se naposledy milovali dopoledne?:-) za plného slunka, které nás hřálo přes okna, a my jsme nemuseli hned někam spěchat nebo se propadat do spánku.
dokážeme uprostřed sexu zastavit a vyslovit s láskou jméno partnera, dívat se mu do očí a vnímat vzrušení, blízkost, radost ...anebo cokoli jiného?
kdy jsme naposledy s láskou prohladili celé tělo našeho milovaného tak, že se celé prohřálo, uvolnilo a toužilo po spojení.
jak velká je vzájemná otevřenost, jak důvěrní jsme v nahotě?
víme v čem jsme někdy druhému v sexu ublížili? a po čem dnes při milování touží?
.....na co byste se rádi zeptali vy?
Tyto otázky nejsou pro bláznivě zamilované, nové páry. Začínají mít smysl u vztahu, který má pár let za sebou:-)))).